Jdi na obsah Jdi na menu
 


     Nápad pořídit si pejska měly moje dvě dcery již od té doby, co se naučily mluvit. Ale já jsem stále odmítala, a tak jsme si pořídili rybičky, andulku, králíčka, kočku, druhou kočku a na podzim 2008 jsme začali uvažovat o pejskovi. Když už jsem konečně souhlasila, začali jsme přemýšlet o tom, jakou rasu si pořídit. Napadala nás spousta plemen, ale pak jsme si uvědomili, že nemůžeme mít velkého psa, protože nemáme moc velkou zahradu. Po nějakém čase padlo naše rozhodnutí, že anglický kokršpaněl bude to pravé. Začala jsem hledat na internetu nějaká štěňata, která by byla k odběru na jaře 2009. Ale pak jsem objevila stránky chovatelské stanice Shanti Navaro a bylo rozhodnuto. Po důkladném přečtení jejich stránek jsem z jara udělala podzim a v říjnu 2008 jsme si jeli do Brna vybrat naše zlaté "zlatíčko". 26. října 2008 byl pro mě a mé dcery moc významný den -  do naší rodiny přibyl po tatínkovi další chlap do rodiny jménem BASILEIOS SHANTI NAVARO. Stala se z nás větší a šťastnější rodina.

    Od té doby se ze mě stal vášnivý "pejskař". Spousta známých nedovedlo moji změnu pochopit. Já takový odpůrce všeho "zvířectva" mám plný dům zvířat. Je pravda, že po čase nám  zůstal kocour Volfi, kočka Erny a pes Bazi.

    Jsem ráda, že si moje dcery prosadily svou a já jsem po dlouhém čase starání se jen o děti našla konečně krásný koníček. Je mi jasné, že jsem v minulosti spoustu "pejskařů" nechápala a jejich aktivity mi připadaly přehnané. Dnes se všem omlouvám a jsem hrdá, že jsem taky pejskařem.